Pro ženy

   Státní výzkumný ústav zdravotní v Praze svolává mimořádnou poradu, aby rozřešila problém jedné pracující ženy, která zaslala do ústavu tento dopis...
  
  
   Žádám vás o laskavé sdělení, jsem-li zvíře nebo žena. Já sama to nedovedu posoudit, ale věc je taková:
  
   Ráno vyletím z postele jako pták, běžím do práce jako zajíc, jsem vyplašená jako sůva, abych dorazila včas. V práci dřu jako vůl a žádá-li mě vedoucí o něco, říká mi holubičko. Ženy však tvrdí, že jsem pyšná jako páv. V poledne po tom shonu mám hlad jako vlk. V závodní kuchyni vaří jako pro prasata a porce dávají jak pro vrabce.
   Po obědě běžím zpět jako jelen, pak jdu na schůzi, kde sedím jako kvočna a na všechno kývám hlavou jako osel. Po schůzi běhám po nákupech jako honící pes a nákup táhnu jako medvěd. Doma pak uklízím, vařím a běhám jako srna a při tom krákorám jako vrána, ač bych chtěla zpívat jako slavík nebo kanárek.
   Pak přijde manžel a ptá se mě: „Co si uvařila, beruško?”
   Odpovím: „Zatím nic.”
   On na to: „Tak co jsi dělala celý den, ty huso?! Řeči máš jak opice a pomalá jsi jako slimák.”
   To mě uráží a mlčím jako ryba. Pak vlezu do postele jako jezevec a spím jako liška. Tak to jde den za dnem, ačkoliv manžel říká, že jsem líná jak veš a hubená jako koza. Nejraději bych vztekem řvala jako lev.
  
   Tak řeknete mi, jsem zvíře, nebo žena?